Starověký Řím



Starověký Řím


Podle legendy založili město dva bratři Romulus a Remus 21. dubna roku 753 př. n. l. Dějiny starověkého Říma, který rychle vzkvétal, se dělí na 4 fáze: osídlování, království, republika a císařství. Město se tak stalo hlavním městem Římského království, později Římské republiky a nakonec Římské říše, a bylo významným politickým centrem, nejbohatším a největším městem západního světa. Ze starověkého Říma pochází moderní právo, křesťanské náboženství, části moderní filozofie a mnoha jiných věd, jakož i základy dnešního státního zřízení mnoha států. V roce 395 n. l. se starověký Řím rozdělil na Západořímskou a Byzantskou říši.


Během středověku si Řím udržel status papežského hlavního města (svaté město). Během renesance a baroka město sice přestalo být politicky mocným, zato se mu však dařilo v oblasti kultury a umění a to stále pod záštitou papežského dvora.


V období mezi 17. a 19. stol. byl Řím kvůli protireformačnímu procesu pozadu oproti ostatním evropským městům. V roce 1871 byl prohlášen hlavním městem nově sjednocené Itálie. Mezi dvěma válkami se stal Řím svědkem zrození italského fašismu, který vedl Benito Mussolini. Během druhé světové války bylo město částečně zničeno jednak bombardováním spojeneckých vojsk, jednak nacistickou okupací. Po válce však začalo znovu růst až do dnešní podoby.

Pokud se do Říma chystáte, určitě se vám bude hodit Řím - turistický průvodce a mapa Říma.